Příběh dvoudílné televizní inscenace nás přivádí do Prahy po roce 1881, kam se ze světa vrací mladý vynálezce František Křižík, aby komisi pro osvětlení Národního divadla předložil svůj projekt. Je to sebevědomý muž, přitom všem však velice prostý, zvyklý jednat jako vědec na základě přímých a reálných důkazů v podobě zcela jasných a konkrétních činů. V Praze se však postupně setkává s prostředím a lidmi, mezi nimiž se náhle cítí cizincem. Pod heslem vlastenectví nachází emotivní prázdná slova, egoistické ambice, zbabělost. Jeho touha osvětlit Národní divadlo a vlastenecké přesvědčení jej v jednání s konkurzní komisí vede ke zdánlivě nepodstatným ústupkům; nutí Křižíka znovu zvažovat hodnoty mezilidských vztahů, hodnoty, jakými jsou čest, důstojnost člověka a jeho společenské poslání, nutí jej rozhodovat se s neodvolatelnou platností pro charakter člověka a jeho místo ve společnosti...