Miriam Hynková

Hynková pochází z lékařské rodiny, od dětství ale inklinovala k uměleckým zájmům, mj. hrála ochotnické divadlo. Na DAMU se nedostala, načež vystudovala divadelní vědu na Univerzitě Karlově, až poté začala studovat DAMU. Po dokončení studií vystřídala angažmá v Městských divadlech pražských (1959-1962), Státním divadle v Brně (1962-1968), od roku 1968 až do důchodu pak hrála v Divadle E. F. Buriana. Díky příjemnému dívčímu zjevu byla obsazována do romantických rolí, až později dostávala také charakterní a komické role. Vynikla v divadelních hrách Dobrý člověk ze Sečuanu, Život Eduarda II. Anglického, Ofélie, Manon Lescaut a dalších. Ještě před dokončením studií na DAMU byla obsazena do filmu Bomba (1957), kvůli těžkému onemocnění se však své role musela vzdát, přeobsazena byla i v plánované roli princezny Lady v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. Poprvé ji tak ve filmu můžeme zaznamenat až v povídkovém filmu Hry a sny (1958). V následujících dvou letech hrála v několika filmech ročně (především v režii Otakara Vávry), nikdy však nedostala větší roli. Šedesátá a sedmdesátá léta hrála především v divadle, ve filmu a televizi se objevovala jen výjimečně, příčinou snad mohl být fakt, že počátkem 60. let, i když byla ještě mladá, byla zastíněná hvězdným nástupem hereček ještě mladších, jako byla například Jana Brejchová. Až později tak Miriam Hynkovou můžeme zaznamenat v komediích Hop – a je tu lidoop (1977) nebo Copak je to za vojáka (1987). Objevila se také v angažovaných seriálech Inženýrská odysea (1979), Okres na severu (1981) a Gottwald (1986) v režii svého bývalého manžela. Miriam Hynkovou jsme mohli naposledy vidět v seriálu Život na zámku (1995) v roli staré paní Mrázové. Uplatnila se také v dabingu a rozhlase. Miriam Hynková byla v letech 1962-1975 manželkou režiséra Evžena Sokolovského, s nímž má jednu dceru.