Katarína Kolníková (* 20. duben 1921, Radošina - † 29. květen 2006, Radošina) byla slovenská herečka. Od roku 1971 působila v Radošinském naivním divadle (RND). Účinkovala téměř ve všech inscenacích Stanislav Štepka. Vyrostla v Radošine v chudé rodině železničáře. Měla osm sourozenců. Do školy chodila v rodné obci. Začas pracovala jako sezónní dělnice na biskupském majetku v Radošine, pak několik let v Piešťanech. V roce 1941 se provdala za Michala Kolník z Nitranské Blatnice, se kterým měla čtyři děti. Po roce 1945, kdy ji manžel opustil, zůstala s dětmi sama. Až do důchodu pracovala jako Skolnick a chůva v mateřské škole v Radošine. Celý život však obětovala nejen dětem, ale i divadlu. V roce 1932 debutovala jako 11 letá ve hře Jezulátko. Po ochotnických divadelních letech, kdy si své divadelní působení vyzkoušela v rodné Radošine v hrách Ferka Urbánka, Jozefa Gregora Tajovského či Agatha Christie, přišla v roce 1971 do Radošinského naivního divadla, ve kterém se již v první hře Človečina (1971) zformovala a natrvalo definovala její jevištní podoba i herecká a lidská filozofie vepsána do jediného slovíčka - člověčina. S její jedinečnou a neopakovatelnou osobností vešlo do slovenského divadla nepředstíranou poetické fluidum, kouzlo ducha jednoduchého, ale přitom vnitřně bohatého člověka. Stala se dlouholetou nezapomenutelnou ikonou Radošinského naivního divadla a jednou z nejvýraznějších hereček nejen Radošinského, ale i slovenského profesionálního divadla.