Dvanáctiletá dívka Saslaya se se svým mladším bratrem Daríem vydá hledat matku, která před osmi lety emigrovala z Nikaraguy do Kostariky. Děti cestují z Managuai do Granady, putují pralesem, překonávají jezero, občas ztrácí stopu, přičemž jen někdy mají jasný plán. Potýkají se s řadou problémů, ale mají pocit, že na hranicích se jejich osud vyplní. Režisérka do filmu vkládá vlastní pocitové zkušenosti emigrantky. Natáčet se vydala ilegálně. Film byl dokončen na oficiální úrovni a má především připomínat nelehké osudy ilegálních emigrantů ve Střední Americe, které jejich bezvýchodná situace zahání do úzkých. Na základě setkání s některými z nich vložila autorka do filmu kritiku vůči oficiálnímu postoji úřadů.