Cestu k člověku najdeme, když poznáme místa s ním spojená. Luke Fowler se ve svém na 16mm film nasnímaném dokumentu vydává po stopách lékařky, básnířky a filmařky Margaret Tait, rodačky ze skotských Orknejí, a vykresluje zároveň věcný a básnivě unikavý portrét solitérní umělkyně, k níž se hlásí třeba i Charlotte Wells. Margaret Tait tvrdila, že dokumentování zbavuje věci poetických kvalit, Fowler se ji nenásilně pokouší vyvést z omylu, navíc za použití nerealizovaného scénáře jejího vlastního filmu. Střípky z osobních archivů i nově natočený materiál se postupně skládají v melancholický portrét umělkyně zcela mimo trendy.